ležal matersi u břiušě ApD. a, (mat)ersi j'ho dějú Pila Pil. d, otci a materzi Pass. 333, o dczerzi ť ničs netbaju DalH. 39, o dczerzy DalC. tamt., k matersi JidDrk. 42, ke dczerzi Ol. Num. 27, 8, k materzi ChelčP. 274ᵃ, w materzi t., k dczerzi t. 2ᵃ, na své dczerzi t. 83ᵃ, k své mateřy Háj. 69ᵇ, při mateři Br. Ezech. 44, 25, k dceři t. Mich. 4, 8, Alžbětě dczeržy KolEE. 184ᵃ (1722), mateři Us. spis., mateři slc., dceři Us. spis. i ob., podkrk. k cíři Květy 1892, II. 170, doudl. ceři Kotsm. 23, svéj ceři BartD. 356 (dol.), svoi ceři t. 363 (Jaš.), k dceři mé Kulda 1, 92; – materi: k materi Suš. 130 (ostatně je ř v té písni), výklad jako při akk. máter; – v Sequ. psáno: tomu kořenu točíš svatéj matey marzyeg Sequ. 358, doklad ojedinělý v textě nepečlivém; je-li správný, tedy je to novotvar, jako Mařiej, podle sklonění složeného; –
z km. -ra: o Sáře, dczerze Raguelově Alb. 59ᵃ, Alžbětě dcerže KolEE. 184ᵃ (1721), poklonu svojí dceře udělal Kulda 1, 72, výklad ku Slávy Dceře (nápis vyd. z r. 1862), svej ceře BartD. 365 (opav.), zřídka vedle zachovaného staršího dceři.
Sing. instr. mateřú, dceřú, -iú, -í, z -rьju, stsl. -riju: dci materſiu jest neskryta AlxB. 7, 15, nad materzyu svú ŽWittb. 130, 2, že jsi dievkú i materzy k tomu také boží dczerzy Hrad. 61ᵃ, se dcerzy Pass. 501, by materzij byla Štít. ř. 23ᵃ, střetnú sě s jejie materzy ana jde s tú žádná dczerzy Kat. v. 189 sl., byla dřieve jeho dczerzy a již jest jeho materzy Vít. 21ᵇ s Dinu dcerzi svú Ol. Gen. 46, 15, ſe dczerzy Ol. Deut. 27, 22, s dczerzy KolB. 14ᵇ (1493), před svú mateřij Háj. 71ᵇ, s materzi KolČČ. 335ᵇ (1566), s mateřij VelKal. 72, s mateří Us. spis.; – materou slc.; – máti, k nom. máť a mátě podle kmenů -ĭ a -ja: bude jich otczem a… maty Brig. 96ᵃ (tu možná že jest vyšinutí z vazby a nom. máti), s Máti svou Beck. 1, 141, Kristus ze ſwau máti BílA. 29, s mátí se žehnala Suš. 454;
z km. -ra: ſe dceru ŠtítOp. 346, ſe dcerau Br. Gen. 34, 7 atd., nč. dcerou.
375. Du.nom.akk.vok. mateři, dceři, stsl. -ri: dvě dczerzy Pass. 282, svoji dvě dczerzy krščeně nalezl t., dvě dczerzy Pulk. 154ᵃ, Comest. 28ᵇ, dvě dczerzi Ol. 1. Reg 2, 21, Mand. 74ᵇ, dvě dczerzy Mart. 11ᵇ, Ben. 1. Reg. 2, 21; –
z km. -ra: tě dczerze biešta slyšele Comest.29ᵇ.
Du.gen.lok. stsl. -ru a riju, v č. nedoložen.
Du.dat.instr. stsl. -rьma, v č. nedoložen;
– z km. -ra: svýma dczerama Alb. 11, se dczerama dvěma Ol. Gen. 19, 30; ſe dceroma ŠtítOp. 346, se dvěma dczeroma Mand. 37ᵇ.
376. Plur. nom. akk vok. mateře, dceře, stsl.-re: budú dczerzye moabské erunt filiae Moab Pror. Isa. 16, 2, by mateře své vlastní děti
